Štěchovický archív

V roce 1945 byl nad štěchovickou přehradou v rokli Dušno uložen tzv. Frankův archív, který o rok později tajně vyzvedla a odvezla  americká armáda. V jeho okolí má být také ještě uložen zlatý poklad, který do dnešního dne zatím nikdo nenalezl.
Rokle Dušno byla pro tento úkryt vybrána pravděpodobně záměrně. Jednalo o zabrané a přísně střežené území cvičiště vojsk zbraní SS (SS-Truppenübungsplatz Böhmen) a druhým důvodem mohl byl i fakt, že v se v této oblasti nalézá množství středověkých štol z dob těžby zlata.

Protože v okolí původní štoly Štěchovického archívu probíhaly v nedávné minulosti značné výkopové a zemní práce spojené s hledáním štěchovického pokladu,  je i vstup do původní štoly jen pouhou minulostí a v jeho místě je vybudován symbolický portál a na jehož konci začíná rok 1945.
Pro zajímavost lze ještě uvést trochu z historie a to opisem pasáže z materiálů pana Františka Heřmana – Historie obce Štěchovice z roku 1983:

V zajateckém táboře ve francouzských  Mylhusách byl držen jeden z hradištských příslušníků SS, jménem Achenbach.
Počátkem října 1945 učinil toto prohlášení: “Koncem války jsem byl zařazen do zvláštního komanda  SS u Štěchovic. Jednou jsem dostal  důležitý úkol – vyhloubit štolu nejméně dvanáctimetrovou. Do ní jsme pak ukládali bedny, bylo jich asi třicet. Jedna nám vypadla z rukou a otevřela se. Vysypaly se z ní samé listiny. Říkalo se, že jsou to tajné dokumenty, prý až  z Berlína. Potvrdil, že by to místo našel.”

K tomuto oznámení jej pravděpodobně vedly osobní důvody. Achenbach měl ve Štěchovicích milenku, které se za devět dní po jeho odchodu narodila dcera. On se pravděpodobně chtěl dozvědět něco bližšího o jejich osudu. Asi se domníval, že by se mu to při cestě do Štěchovic mohlo podařit. Je možné, že bez této příčiny, by archív nebyl nikdy objeven.
10.února 1946 přejíždí československé hranice americká vojenská kolona, jíž tvoří čtyři nákladní vozy, z nichž jeden je vybaven kompresorem a příslušnou ženijní výzbrojí.


Velí jí kapitán Richards, odborník na trhaviny. Jedou z Frankfurtu. V Norinberku se k nim připojil osobní automobil se zpravodajským rozvědčíkem Owenem  a zajatcem. Přespali v hotelu Alcronu a následujícího dne dojeli do Štěchovic, dále přes most k Hradištku a polní cestou odbočili k hájovně u lesa a zamířili podle pokynů zajatce ke strouze  “v Dušně”, směřující od Závisti k Vltavě, poblíž štěchovického zdymadla. Tam kde pod Závistí končí pole bylo u dna strouhy ono místo. Štola byla zakrytá lesní zemí, dokonale spojena s okolním terénem,do níž byly zasazeny vzrostlé smrky, takže ani lesní dělníci, kteří v těchto místech právě pracovali, o úkrytu neměli zdání.


Po odstranění zeminy, pečlivým očištěním dveří – stlačeným vzduchem, odminování, odstranění těžkých dveří zbitých  z dvojnásobně pokládaných fošen, objevily se složené bedny, ale i ty byly propojeny dráty,takže se muselo dělat s největší opatrností. Bedny vytahovali navijákem do vrcholu stráně, kde na poli stálo nákladní auto, do něhož byly ukládány. Naši lesní dělníci jim při tom pomáhali.

Ona cigareta v době jejich nedostatku byla dobrá a americká chutnala zvlášť… Během dne přijel i vojenský velitel Hradištka přesvědčit se o poslání amerických vojáků. Vyslaná hlídka po celou dobu z povzdálí sledovala jejich práci. Když nakládali poslední bednu, bylo již šero.
Poručík Owen spokojen s provedeným úkolem, spolu s vozy naloženými cenným nákladem, odjíždějí do Německa. Kapitán Richards se svými technickými spolupracovníky Fultonem a Urqartem odjíždějí do Štěchovic. V hostinci u Vrňáků se umyli a ještě večer odjeli do Alcronu na nocleh.
Následujícího dne přijela skupina pracovníků naší Národní bezpečnosti a  vzala s sebou hostinského Vrňáka k ověření totožnosti Američanů,  kteří v hotelu Alcron byli zadrženi.
Na protest Československé vlády byly bedny vráceny a americké velvyslanectví se omluvilo za tento “politováníhodný incident”. Ve vrácených bednách  byly spisy z činnosti německých protektorů a státního tajemníka K.H.Franka

Prameny:
Historie obce Štěchovice do roku 1983,  sepsal František Heřman za spolupráce Karla Příhody, pí Cihelkové, Květy Tomanové a Josefa Davida
zpracoval Martin Kopřiva. Druhé upravené vydání.
Poprvé publikováno na Speleo klub Kladno © 2003

Štěchovický poklad - skutečnost a nebo mýtus? -  www stránky Helmuta Gaensela